Počátkem roku mi zavolal můj dlouholetý kamarád Lukáš z Jablunkova, že se bude ženit a že mě zve na svatbu. Byl to celkem šok, protože z naší trojice kámošů z koleje v Ostravě byl on vždycky nejméně smělý co se týká ženských.. Druhý kámoš, taky Gorol (obyvatelé okolí Třince..) z mostů u Jablunkova byl taky překvapenej a začali jsme plánovat rozlučku se svobodou...
Shodli jsme se, že to uděláme u mě v Praze 31. 3., protože jsou tady přece jen větší možnosti zábavy než v Třinci... Ten ženich se seznámil s holkou na katolické seznamce a chodí do kostela, navíc ještě do nějaké náboženské skupiny... Takže návštěva bordelu za účelem sexu byla vyloučená, ale chtěli jsme objednat striptýz, aby ta holka přijela ke mně jako jeptiška a byla nějaká sranda.. Ale asi týden před tím mi milý Radek zavolal, že si na zapíjení nepřeje žádné úlety a žádný striptýz, protože v jeho kruzích se i toto bere jako nevěra.. A napsal program, jaký si představuje... Patek Kolkovna, sobota videohry a odpoledne Matějská a večer nějaká "hospoda v klidu"... Takže program kombinace děti / dědci... :-))) Mezitím jsme měli ještě za úkol ho "plácnout" po prdeli nějakým řemenem nebo bičem, je to gorolská tradice, kdy každý plácne nastávajícího ženicha po holé prdeli a do flašky mu dá peníze.. Tento lidový obyčej má dle mého názoru prastarý původ a jeho účelem bylo, aby členové odlehlé horské komunity prohlédli svému soukmenovci před svatbou pohlavní orgány a v případě zjištění nějaké vady ho mohli exkomunikovat (rozuměj - zabít...) a jeho ženu sami oplodnit..
Už den před příjezdem Radka s ještě jedním Gorolem - Kubou přijel Michal a hráli jsme videohry a trochu popíjeli.. No, padla lahev Jamesona.. V pátek chlapci přijeli a začalo psycho.. Radek je znám svým chováním řeznického psa a hlavně, dělal ze svatby šílenou vědu.. Osobně mi doručil pozvánku a když jsem u okna kouřil, dal mi bez varování mobil, ve kterém už byla spojena jeho nastávající a že mi chce osobně sdělit pozvání na svatbu!!Byl jsem v šoku a prohodil s ní v angličtině pár zdvořilostních vět...
Pak už jsme vyrazili do knajpy, doma už jsme měli nějaké whisky, ale protože občas o víkendu zobu Adipex, tak jsem neměl o svou výdrž strach... Po několika pivech a hruškovicích, které jsem pil prakticky jen já, jsme vyrazili taxíkem do jednoho klubu na Vinohradech, kde mají jukebox (ten ortodoxní katolická víra nezakazuje..). V klubu bylo plno tak jsme šli o ulici dál do baru, kde byl taky jukebox i s projektorem.. Tam jsme mohutně popíjeli a okolo 3:30 jsme šli zpátky do prvního klubu. Dali jsme poslední drink a jeli domů.. Doma jsem ještě chtěl dát s někým panáka, ale všichni hned odpadli.. Tak jsem taky usnul na gauči...
Ráno v 9 slyším Michala, jak chodí po bytě a ptá se mě: "Kde je Rado??" Rozespalý a s kocovinou jsem mu řekl v žertu, že jsem ho zabil a tělo ukryl pod gaučem.. Pak jsem uvažoval, že šel asi do McDonalda koupit snídani.. Michal ale trval na svém, že je pryč i s taškou.. Opravdu ten vůl zmizel.. Dostali jsme strach, co se mu stalo, že musel odjet.. Úmrtí v rodině? Baba zrušila svatbu? Telefon vypnutý... Spekuloval jsem, jestli neskočil pod vlak, když si uvědomil, do čeho se žene...
Byl to to celkem šok, nicméně jsme se rychle oklepali, nalili si single malt whisky Glenmorangie, zapálili doutníky a sledovali tématicky vhodné filmy "Hangover in Bangkok" a "Hangover in Mexico" a večer ještě "Blbec jménem zákona", což je asi jeden z nejšílenějších filmů, které jsem kdy viděl a mučím s ním rád svoje hosty... Ještě jsem zobnul áčko a byl jsme vzhůru asi do 4 totálně na plech.. Do toho nějaké zase komunikační šumy s Anarou...
V neděli hoši odjeli a já dopíjel zbytky whisky, za víkend padly 3 lahve + jeden půllitr slivovice.. plus chlast v hospodě.. Ještě jsem si koupil nějaká piva na spravení.. Opět jsem šel pozdě spát a bohužel ráno v pondělí jsem nebyl zrovna ve stavu "ready to go 2 work" ;-))), tak jsem napsal, že si beru volno.. Ještě v úterý jsem se pekelně potil a bylo mi všelijak.. Ve středu jsem chytil šílené bolesti ramene a zad na levé straně, nemohl jsem dýchat a dostával jsem strach, protože v pondělí mi opravdu šíleně bušilo srdce... Tak jsem to zabalil v práci ve 14:30 a jel jsem na Balabenku za nějkým typem, od kterého jsem na Aukru vydražil 3 konzole Nintendo (jsem teď sběratel a mám už kompletní řadu konzolí od roku 1985 do 2012, tedy vše kromě poslední Switch, co vyšla letos v březnu..).
Bylo mi šoufl, tak jsem si vzal opět tágo a svěřil jsem se řidičovi se svými problémy a že doufám, že to není infarkt.. Bodrý pán 50+ s bříškem začal: "Mno, to já znám moc dobře, takhle mě taky bolelo rameno, záda před osmi lety, zkoušel jsem to rozdýchat u okna, ve vaně horké vody, bolest na hrudníku, nic nepomáhalo, tak jsem si v 6 ráno zavolal rychlou.. Hned mi natočili EKG, okamžitě mě brali na sál, cestou mi svlíkali hadry a za 10 dní jsem šel na bypass.." Tohle mi zrovna moc nepomohlo a přemýšlel jsem, zda s ním nemám jet rovnou na polikliniku.. Ještě mi vyprávěl, jak si to uhnal, že jeho žena nepracovala a jen seděla 25 let doma s nataženou rukou, zatímco on měl dvě práce, chodil spát ve 2 a vstával v 6 a mezitím ještě vozil fakany do školy a do kroužků.. Prý že neví, jestli to ty ženy nemají v genech takhle člověka vysát, nechat se oplodnit a pak odhodit.. Asi na tom něco bude... Pak přehodnotil celý život a chodí na vycházky se psem, jezdí na kole a je v klidu.. Jeho slova obsahovala velkou moudrost: "S lidma se nehádám, co nemůžu změnit neřeším... Hlavní je být v klidu.." A pro klid duše jsem si v pátek ráno zašel na EKG (žádanku jsem si vyplnil sám, měl jsem tam jen razítko od tety...).. všechno bylo v normě kromě lehce zvýšené tepové frekvence..
Takže takhle to chodí, kvůli kamarádovi a jeho pitomé oslavě riskujete vlastní zdraví a utrácíte peníze a on prostě zmizí.. Nakonec přeci jen v pondělí poslal SMS, že to nebylo podle jeho představ, že prý "Chtěl jsem klasiku. Byl jsem z toho nešťastný. Těch emocí bylo hodně. Uvidíme se na svatbě." Ta hláška o klasice je už klasika sama o sobě.. Přitom jsme si z něho nějakou extra prdel nedělali, že dává hlavu do chomoutu, to angličtí turisti vodí ženicha po městě v růžové sukýnce a neutíká jim...
Shodli jsme se, že to uděláme u mě v Praze 31. 3., protože jsou tady přece jen větší možnosti zábavy než v Třinci... Ten ženich se seznámil s holkou na katolické seznamce a chodí do kostela, navíc ještě do nějaké náboženské skupiny... Takže návštěva bordelu za účelem sexu byla vyloučená, ale chtěli jsme objednat striptýz, aby ta holka přijela ke mně jako jeptiška a byla nějaká sranda.. Ale asi týden před tím mi milý Radek zavolal, že si na zapíjení nepřeje žádné úlety a žádný striptýz, protože v jeho kruzích se i toto bere jako nevěra.. A napsal program, jaký si představuje... Patek Kolkovna, sobota videohry a odpoledne Matějská a večer nějaká "hospoda v klidu"... Takže program kombinace děti / dědci... :-))) Mezitím jsme měli ještě za úkol ho "plácnout" po prdeli nějakým řemenem nebo bičem, je to gorolská tradice, kdy každý plácne nastávajícího ženicha po holé prdeli a do flašky mu dá peníze.. Tento lidový obyčej má dle mého názoru prastarý původ a jeho účelem bylo, aby členové odlehlé horské komunity prohlédli svému soukmenovci před svatbou pohlavní orgány a v případě zjištění nějaké vady ho mohli exkomunikovat (rozuměj - zabít...) a jeho ženu sami oplodnit..
Už den před příjezdem Radka s ještě jedním Gorolem - Kubou přijel Michal a hráli jsme videohry a trochu popíjeli.. No, padla lahev Jamesona.. V pátek chlapci přijeli a začalo psycho.. Radek je znám svým chováním řeznického psa a hlavně, dělal ze svatby šílenou vědu.. Osobně mi doručil pozvánku a když jsem u okna kouřil, dal mi bez varování mobil, ve kterém už byla spojena jeho nastávající a že mi chce osobně sdělit pozvání na svatbu!!Byl jsem v šoku a prohodil s ní v angličtině pár zdvořilostních vět...
Pak už jsme vyrazili do knajpy, doma už jsme měli nějaké whisky, ale protože občas o víkendu zobu Adipex, tak jsem neměl o svou výdrž strach... Po několika pivech a hruškovicích, které jsem pil prakticky jen já, jsme vyrazili taxíkem do jednoho klubu na Vinohradech, kde mají jukebox (ten ortodoxní katolická víra nezakazuje..). V klubu bylo plno tak jsme šli o ulici dál do baru, kde byl taky jukebox i s projektorem.. Tam jsme mohutně popíjeli a okolo 3:30 jsme šli zpátky do prvního klubu. Dali jsme poslední drink a jeli domů.. Doma jsem ještě chtěl dát s někým panáka, ale všichni hned odpadli.. Tak jsem taky usnul na gauči...
Ráno v 9 slyším Michala, jak chodí po bytě a ptá se mě: "Kde je Rado??" Rozespalý a s kocovinou jsem mu řekl v žertu, že jsem ho zabil a tělo ukryl pod gaučem.. Pak jsem uvažoval, že šel asi do McDonalda koupit snídani.. Michal ale trval na svém, že je pryč i s taškou.. Opravdu ten vůl zmizel.. Dostali jsme strach, co se mu stalo, že musel odjet.. Úmrtí v rodině? Baba zrušila svatbu? Telefon vypnutý... Spekuloval jsem, jestli neskočil pod vlak, když si uvědomil, do čeho se žene...
Byl to to celkem šok, nicméně jsme se rychle oklepali, nalili si single malt whisky Glenmorangie, zapálili doutníky a sledovali tématicky vhodné filmy "Hangover in Bangkok" a "Hangover in Mexico" a večer ještě "Blbec jménem zákona", což je asi jeden z nejšílenějších filmů, které jsem kdy viděl a mučím s ním rád svoje hosty... Ještě jsem zobnul áčko a byl jsme vzhůru asi do 4 totálně na plech.. Do toho nějaké zase komunikační šumy s Anarou...
V neděli hoši odjeli a já dopíjel zbytky whisky, za víkend padly 3 lahve + jeden půllitr slivovice.. plus chlast v hospodě.. Ještě jsem si koupil nějaká piva na spravení.. Opět jsem šel pozdě spát a bohužel ráno v pondělí jsem nebyl zrovna ve stavu "ready to go 2 work" ;-))), tak jsem napsal, že si beru volno.. Ještě v úterý jsem se pekelně potil a bylo mi všelijak.. Ve středu jsem chytil šílené bolesti ramene a zad na levé straně, nemohl jsem dýchat a dostával jsem strach, protože v pondělí mi opravdu šíleně bušilo srdce... Tak jsem to zabalil v práci ve 14:30 a jel jsem na Balabenku za nějkým typem, od kterého jsem na Aukru vydražil 3 konzole Nintendo (jsem teď sběratel a mám už kompletní řadu konzolí od roku 1985 do 2012, tedy vše kromě poslední Switch, co vyšla letos v březnu..).
Bylo mi šoufl, tak jsem si vzal opět tágo a svěřil jsem se řidičovi se svými problémy a že doufám, že to není infarkt.. Bodrý pán 50+ s bříškem začal: "Mno, to já znám moc dobře, takhle mě taky bolelo rameno, záda před osmi lety, zkoušel jsem to rozdýchat u okna, ve vaně horké vody, bolest na hrudníku, nic nepomáhalo, tak jsem si v 6 ráno zavolal rychlou.. Hned mi natočili EKG, okamžitě mě brali na sál, cestou mi svlíkali hadry a za 10 dní jsem šel na bypass.." Tohle mi zrovna moc nepomohlo a přemýšlel jsem, zda s ním nemám jet rovnou na polikliniku.. Ještě mi vyprávěl, jak si to uhnal, že jeho žena nepracovala a jen seděla 25 let doma s nataženou rukou, zatímco on měl dvě práce, chodil spát ve 2 a vstával v 6 a mezitím ještě vozil fakany do školy a do kroužků.. Prý že neví, jestli to ty ženy nemají v genech takhle člověka vysát, nechat se oplodnit a pak odhodit.. Asi na tom něco bude... Pak přehodnotil celý život a chodí na vycházky se psem, jezdí na kole a je v klidu.. Jeho slova obsahovala velkou moudrost: "S lidma se nehádám, co nemůžu změnit neřeším... Hlavní je být v klidu.." A pro klid duše jsem si v pátek ráno zašel na EKG (žádanku jsem si vyplnil sám, měl jsem tam jen razítko od tety...).. všechno bylo v normě kromě lehce zvýšené tepové frekvence..
Takže takhle to chodí, kvůli kamarádovi a jeho pitomé oslavě riskujete vlastní zdraví a utrácíte peníze a on prostě zmizí.. Nakonec přeci jen v pondělí poslal SMS, že to nebylo podle jeho představ, že prý "Chtěl jsem klasiku. Byl jsem z toho nešťastný. Těch emocí bylo hodně. Uvidíme se na svatbě." Ta hláška o klasice je už klasika sama o sobě.. Přitom jsme si z něho nějakou extra prdel nedělali, že dává hlavu do chomoutu, to angličtí turisti vodí ženicha po městě v růžové sukýnce a neutíká jim...
Žádné komentáře:
Okomentovat