“Dancing in all its forms cannot be excluded from the curriculum of all noble education; dancing with the feet, with ideas, with words, and, need I add that one must also be able to dance with the pen?”

― Friedrich Nietzsche

― picture by Herman Landshoff 1930

Beaten by the Life Struggles...

(I wrote this in November 2017)

I saw a crazy tired "meth head" on the subway train yesterday. He was not in the worst condition you can imagine in such cases, but certainly on his way down, struggling with a falling apart suitcase full of some stuff... you could have seen a light, still glowing from his soul through his tanned face under a line of blond hair, he smiling fully conscious of the absurdity of the situation and in that moment... he became a symbol of human life struggle and a symbol of a never ending hope... I realized again that there is no higher reason or dignity in life except our endurance in struggle, struggle not for higher spiritual values or common good, but struggle for struggle, struggle for power itself...

Faces of those who waged such struggle, are beautiful and full of light...

------------

“To those human beings who are of any concern to me I wish suffering, desolation, sickness, ill-treatment, indignities—I wish that they should not remain unfamiliar with profound self-contempt, the torture of self-mistrust, the wretchedness of the vanquished: I have no pity for them, because I wish them the only thing that can prove today whether one is worth anything or not — that one endures.”

― Friedrich Nietzsche, The Will to Power

Friedrich Konrad Winkler, Stalingrad 1942

Tři Grácie

 

 ---
27-6-2018

..v metru jsem potkal tři krásné Grácie.. vysoké, ztepilé dívky, s batohy na zádech.. jedna černovláska, s knížkou od Emily Broenteové v ruce, druhá bruneta, třetí, ta nejkrásnější, blondýna s velkýma zelenýma očima, dokonale souměrnou postavou, v boční kapse batohu knížku Far from the Madding Crowd od Thomase Hardyho.. naprosto jsem se do ní zamiloval.. i do té černovlásky.. příslušnice kvalitní rasy.. plody dobrého kraje.. vytáhl jsem si knihu Planoucí duše a občas po nich mrknul..  zamiloval jsem si je však pouze na chvíli.. jejich krása se odrazila od mého srdce jako paprsek slunce od černého zrcadla teleskopu plujícího temným vesmírem.. na Hlavním nádraží jsem jim otevřel dveře, černovláska se usmála a řekla “Thank you..” a jejich krása se posunula osvětlovat jiné temnoty tohoto světa, vzbuzovat v jiných pozorovatelích naději, že kde existuje krása, existuje naděje..

Three Graces

..I met Three Graces at a metro car.. tall, well-built girls with rucksacks on their backs and books in their hands.. one black haired, with Emily Brontë’s book in her hand, second was brunette and third, the most beautiful one, green eyed blonde in shorts, perfectly symmetrical statuesque body and a book Far from the Madding Crowd by Thomas Hardy in a pocket of her rucksack.. I fell in love with her and the black haired one completely… you could see they were part of good people, noble in mind and body.. fruit of their land… I was reading Les âmes qui brûlent and tried not to look to those beauties too much.. how ephemeral is this love from a morning commute… their beauty was reflected from my heart like a ray of light from the Sun rebounds from a black mirror of a telescope orbiting somewhere in the deep space.. at the Central station, I helped them to open the doors, black hair beauty smiled and said “Thank you..” and their charm and loveliness moved away, to enlighten different dark parts of this world, to give impression to different beholders.. to give impression, that where there is a beauty, there is a hope...

Neskromná konfese...

La Tomba Del Poeta

..dnes toho mám víc na srdci a budu znít hodně neskromně:

..každý den je svátost a každé období v životě nám dává možnost se něco naučit.. třeba skoncovat s předsudky, být vděčný za obyčejné věci, dřív mě zajímali velcí vojevůdci a dnes mě víc zajímají sazenice paprik, dřív jsem se musel nutit nehřešit (drogy, xxx...), dnes se musím nutit hřešit, abych si za pár let nevyčítal, že jsem dnes nehřešil!! Obojí je tréningem vůle, obojí je součástí cesty, protože jsme bytosti, které přicházejí z daleka a jdou do daleka, ale naše podstata zůstává nezměněná.. jen ji na té cestě odkrýváme..

..ale mít prachy je taky potřeba..

..co zmůže Růže, hozená do kaluže?

..jednoho letního rána, cestou z hospody..