---
27-6-2018
..v metru jsem potkal tři krásné Grácie.. vysoké, ztepilé dívky, s batohy na zádech.. jedna černovláska, s knížkou od Emily Broenteové v ruce, druhá bruneta, třetí, ta nejkrásnější, blondýna s velkýma zelenýma očima, dokonale souměrnou postavou, v boční kapse batohu knížku Far from the Madding Crowd od Thomase Hardyho.. naprosto jsem se do ní zamiloval.. i do té černovlásky.. příslušnice kvalitní rasy.. plody dobrého kraje.. vytáhl jsem si knihu Planoucí duše a občas po nich mrknul.. zamiloval jsem si je však pouze na chvíli.. jejich krása se odrazila od mého srdce jako paprsek slunce od černého zrcadla teleskopu plujícího temným vesmírem.. na Hlavním nádraží jsem jim otevřel dveře, černovláska se usmála a řekla “Thank you..” a jejich krása se posunula osvětlovat jiné temnoty tohoto světa, vzbuzovat v jiných pozorovatelích naději, že kde existuje krása, existuje naděje..
Žádné komentáře:
Okomentovat