“Dancing in all its forms cannot be excluded from the curriculum of all noble education; dancing with the feet, with ideas, with words, and, need I add that one must also be able to dance with the pen?”

― Friedrich Nietzsche

― picture by Herman Landshoff 1930

Beaten by the Life Struggles...

(I wrote this in November 2017)

I saw a crazy tired "meth head" on the subway train yesterday. He was not in the worst condition you can imagine in such cases, but certainly on his way down, struggling with a falling apart suitcase full of some stuff... you could have seen a light, still glowing from his soul through his tanned face under a line of blond hair, he smiling fully conscious of the absurdity of the situation and in that moment... he became a symbol of human life struggle and a symbol of a never ending hope... I realized again that there is no higher reason or dignity in life except our endurance in struggle, struggle not for higher spiritual values or common good, but struggle for struggle, struggle for power itself...

Faces of those who waged such struggle, are beautiful and full of light...

------------

“To those human beings who are of any concern to me I wish suffering, desolation, sickness, ill-treatment, indignities—I wish that they should not remain unfamiliar with profound self-contempt, the torture of self-mistrust, the wretchedness of the vanquished: I have no pity for them, because I wish them the only thing that can prove today whether one is worth anything or not — that one endures.”

― Friedrich Nietzsche, The Will to Power

Friedrich Konrad Winkler, Stalingrad 1942

Tři Grácie

 

 ---
27-6-2018

..v metru jsem potkal tři krásné Grácie.. vysoké, ztepilé dívky, s batohy na zádech.. jedna černovláska, s knížkou od Emily Broenteové v ruce, druhá bruneta, třetí, ta nejkrásnější, blondýna s velkýma zelenýma očima, dokonale souměrnou postavou, v boční kapse batohu knížku Far from the Madding Crowd od Thomase Hardyho.. naprosto jsem se do ní zamiloval.. i do té černovlásky.. příslušnice kvalitní rasy.. plody dobrého kraje.. vytáhl jsem si knihu Planoucí duše a občas po nich mrknul..  zamiloval jsem si je však pouze na chvíli.. jejich krása se odrazila od mého srdce jako paprsek slunce od černého zrcadla teleskopu plujícího temným vesmírem.. na Hlavním nádraží jsem jim otevřel dveře, černovláska se usmála a řekla “Thank you..” a jejich krása se posunula osvětlovat jiné temnoty tohoto světa, vzbuzovat v jiných pozorovatelích naději, že kde existuje krása, existuje naděje..

Three Graces

..I met Three Graces at a metro car.. tall, well-built girls with rucksacks on their backs and books in their hands.. one black haired, with Emily Brontë’s book in her hand, second was brunette and third, the most beautiful one, green eyed blonde in shorts, perfectly symmetrical statuesque body and a book Far from the Madding Crowd by Thomas Hardy in a pocket of her rucksack.. I fell in love with her and the black haired one completely… you could see they were part of good people, noble in mind and body.. fruit of their land… I was reading Les âmes qui brûlent and tried not to look to those beauties too much.. how ephemeral is this love from a morning commute… their beauty was reflected from my heart like a ray of light from the Sun rebounds from a black mirror of a telescope orbiting somewhere in the deep space.. at the Central station, I helped them to open the doors, black hair beauty smiled and said “Thank you..” and their charm and loveliness moved away, to enlighten different dark parts of this world, to give impression to different beholders.. to give impression, that where there is a beauty, there is a hope...

Neskromná konfese...

La Tomba Del Poeta

..dnes toho mám víc na srdci a budu znít hodně neskromně:

..každý den je svátost a každé období v životě nám dává možnost se něco naučit.. třeba skoncovat s předsudky, být vděčný za obyčejné věci, dřív mě zajímali velcí vojevůdci a dnes mě víc zajímají sazenice paprik, dřív jsem se musel nutit nehřešit (drogy, xxx...), dnes se musím nutit hřešit, abych si za pár let nevyčítal, že jsem dnes nehřešil!! Obojí je tréningem vůle, obojí je součástí cesty, protože jsme bytosti, které přicházejí z daleka a jdou do daleka, ale naše podstata zůstává nezměněná.. jen ji na té cestě odkrýváme..

..ale mít prachy je taky potřeba..

Zapíjení svobody

Počátkem roku mi zavolal můj dlouholetý kamarád Lukáš z Jablunkova, že se bude ženit a že mě zve na svatbu. Byl to celkem šok, protože z naší trojice kámošů z koleje v Ostravě byl on vždycky nejméně smělý co se týká ženských.. Druhý kámoš, taky Gorol (obyvatelé okolí Třince..) z mostů u Jablunkova byl taky překvapenej a začali jsme plánovat rozlučku se svobodou... 

Shodli jsme se, že to uděláme u mě v Praze 31. 3., protože jsou tady přece jen větší možnosti zábavy než v Třinci... Ten ženich se seznámil s holkou na katolické seznamce a chodí do kostela, navíc ještě do nějaké náboženské skupiny... Takže návštěva bordelu za účelem sexu byla vyloučená, ale chtěli jsme objednat striptýz, aby ta holka přijela ke mně jako jeptiška a byla nějaká sranda.. Ale asi týden před tím mi milý Radek zavolal, že si na zapíjení nepřeje žádné úlety a žádný striptýz, protože v jeho kruzích se i toto bere jako nevěra.. A napsal program, jaký si představuje... Patek Kolkovna, sobota videohry a odpoledne Matějská a večer nějaká "hospoda v klidu"... Takže program kombinace děti / dědci... :-))) Mezitím jsme měli ještě za úkol ho "plácnout" po prdeli nějakým řemenem nebo bičem, je to gorolská tradice, kdy každý plácne nastávajícího ženicha po holé prdeli a do flašky mu dá peníze.. Tento lidový obyčej má dle mého názoru prastarý původ a jeho účelem bylo, aby členové odlehlé horské komunity prohlédli svému soukmenovci před svatbou pohlavní orgány a v případě zjištění nějaké vady ho mohli exkomunikovat (rozuměj - zabít...) a jeho ženu sami oplodnit.. 

Už den před příjezdem Radka s ještě jedním Gorolem - Kubou přijel Michal a hráli jsme videohry a trochu popíjeli.. No, padla lahev Jamesona.. V pátek chlapci přijeli a začalo psycho.. Radek je znám svým chováním řeznického psa a hlavně, dělal ze svatby šílenou vědu.. Osobně mi doručil pozvánku a když jsem u okna kouřil, dal mi bez varování mobil, ve kterém už byla spojena jeho nastávající a že mi chce osobně sdělit pozvání na svatbu!!Byl jsem v šoku a prohodil s ní v angličtině pár zdvořilostních vět... 

Pak už jsme vyrazili do knajpy, doma už jsme měli nějaké whisky, ale protože občas o víkendu zobu Adipex, tak jsem neměl o svou výdrž strach... Po několika pivech a hruškovicích, které jsem pil prakticky jen já, jsme vyrazili taxíkem do jednoho klubu na Vinohradech, kde mají jukebox (ten ortodoxní katolická víra nezakazuje..). V klubu bylo plno tak jsme šli o ulici dál do baru, kde byl taky jukebox i s projektorem.. Tam jsme mohutně popíjeli a okolo 3:30 jsme šli zpátky do prvního klubu. Dali jsme poslední drink a jeli domů.. Doma jsem ještě chtěl dát s někým panáka, ale všichni hned odpadli.. Tak jsem taky usnul na gauči... 

Ráno v 9 slyším Michala, jak chodí po bytě a ptá se mě: "Kde je Rado??" Rozespalý a s kocovinou jsem mu řekl v žertu, že jsem ho zabil a tělo ukryl pod gaučem.. Pak jsem uvažoval, že šel asi do McDonalda koupit snídani.. Michal ale trval na svém, že je pryč i s taškou.. Opravdu ten vůl zmizel.. Dostali jsme strach, co se mu stalo, že musel odjet.. Úmrtí v rodině? Baba zrušila svatbu? Telefon vypnutý... Spekuloval jsem, jestli neskočil pod vlak, když si uvědomil, do čeho se žene... 

Byl to to celkem šok, nicméně jsme se rychle oklepali, nalili si single malt whisky Glenmorangie, zapálili doutníky a sledovali tématicky vhodné filmy "Hangover in Bangkok" a "Hangover in Mexico" a večer ještě "Blbec jménem zákona", což je asi jeden z nejšílenějších filmů, které jsem kdy viděl a mučím s ním rád svoje hosty... Ještě jsem zobnul áčko a byl jsme vzhůru asi do 4 totálně na plech.. Do toho nějaké zase komunikační šumy s Anarou... 

V neděli hoši odjeli a já dopíjel zbytky whisky, za víkend padly 3 lahve + jeden půllitr slivovice.. plus chlast v hospodě.. Ještě jsem si koupil nějaká piva na spravení.. Opět jsem šel pozdě spát a bohužel ráno v pondělí jsem nebyl zrovna ve stavu "ready to go 2 work" ;-))), tak jsem napsal, že si beru volno.. Ještě v úterý jsem se pekelně potil a bylo mi všelijak.. Ve středu jsem chytil šílené bolesti ramene a zad na levé straně, nemohl jsem dýchat a dostával jsem strach, protože v pondělí mi opravdu šíleně bušilo srdce... Tak jsem to zabalil v práci ve 14:30 a jel jsem na Balabenku za nějkým typem, od kterého jsem na Aukru vydražil 3 konzole Nintendo (jsem teď sběratel a mám už kompletní řadu konzolí od roku 1985 do 2012, tedy vše kromě poslední Switch, co vyšla letos v březnu..). 

Bylo mi šoufl, tak jsem si vzal opět tágo a svěřil jsem se řidičovi se svými problémy a že doufám, že to není infarkt.. Bodrý pán 50+ s bříškem začal: "Mno, to já znám moc dobře, takhle mě taky bolelo rameno, záda před osmi lety, zkoušel jsem to rozdýchat u okna, ve vaně horké vody, bolest na hrudníku, nic nepomáhalo, tak jsem si v 6 ráno zavolal rychlou.. Hned mi natočili EKG, okamžitě mě brali na sál, cestou mi svlíkali hadry a za 10 dní jsem šel na bypass.." Tohle mi zrovna moc nepomohlo a přemýšlel jsem, zda s ním nemám jet rovnou na polikliniku.. Ještě mi vyprávěl, jak si to uhnal, že jeho žena nepracovala a jen seděla 25 let doma s nataženou rukou, zatímco on měl dvě práce, chodil spát ve 2 a vstával v 6 a mezitím ještě vozil fakany do školy a do kroužků.. Prý že neví, jestli to ty ženy nemají v genech takhle člověka vysát, nechat se oplodnit a pak odhodit.. Asi na tom něco bude... Pak přehodnotil celý život a chodí na vycházky se psem, jezdí na kole a je v klidu.. Jeho slova obsahovala velkou moudrost: "S lidma se nehádám, co nemůžu změnit neřeším... Hlavní je být v klidu.." A pro klid duše jsem si v pátek ráno zašel na EKG (žádanku jsem si vyplnil sám, měl jsem tam jen razítko od tety...).. všechno bylo v normě kromě lehce zvýšené tepové frekvence.. 

Takže takhle to chodí, kvůli kamarádovi a jeho pitomé oslavě riskujete vlastní zdraví a utrácíte peníze a on prostě zmizí.. Nakonec přeci jen v pondělí poslal SMS, že to nebylo podle jeho představ, že prý "Chtěl jsem klasiku. Byl jsem z toho nešťastný. Těch emocí bylo hodně. Uvidíme se na svatbě." Ta hláška o klasice je už klasika sama o sobě.. Přitom jsme si z něho nějakou extra prdel nedělali, že dává hlavu do chomoutu, to angličtí turisti vodí ženicha po městě v růžové sukýnce a neutíká jim... 

The Matrix theory PROOF found in NDE testimony!!

So I came across this NDE (Near death experience) documentary two days ago.. In this documentary several people are talking about their NDE, one of them is an elderly woman who experienced NDE during tonsillectomy.

At 5:39 she speaks about her out of body experience which included a being taking her through some corridor to some sort of classroom and at 6:20 she says:

When they opened the door to the classroom, they said "you can look at this classroom, people are learning things.." And they were at the keyboard, they were actually.. you have to realize, this is like 1951, cause I was born in 1945, there were no such things as computers, especially personal computers, there would be these huge size things in those days.. and nobody ever heard of such a thing, you know... there were typewriters of course, but these were not keyboards like that, they had little squares and they also lid up, I could see the light, some of them blue, some of them red, and some were green..
And I remember the man said to me: "You will see these later in your life."

Video:

https://youtu.be/xpSuO8DtiMM?t=5m39s


Start of her story here:

https://youtu.be/xpSuO8DtiMM?t=1m57s